Kdo jsem?

Jmenuji se Ivana, jsem máma, manželka a člověk, kterého zajímají lidé a jejich možnosti žít dobrý a naplněný život. Ať už to v jejich podání znamená cokoli. Věřím, že možnosti čelit životním výzvám máme všichni v sobě, jen někdy potřebujeme druhého k tomu, aby nám je pomohl probudit, naučil nás vlastní kapacity rozpoznat a využívat.

Tento můj zájem o člověka jsem začala naplňovat studiem Sociální práce s poradenským zaměřením a rozhodnutí absolvovat po škole psychoterapeutický výcvik mě podržel na akademické půdě ještě o něco déle. Nejdříve při doktorském studiu a poté jako odborný asistent na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Psychoterapeutický výcvik v Psychoterapii zaměřené na klienta, mě naučil využívat k učení sebezkušenost a osobní prožitek a vtiskl mi důvěru v proces. Tedy, že při využití správných terapeutických podmínek je změna ve směru růstu možná, ne-li nevyhnutelná. Při vlastní terapeutické praxi jsem si uvědomila, jakou sílu a odvahu projeví člověk, který se pro terapeutické změny ve svém životě rozhodne, osloví terapeuta a vědomě na sobě pracuje. Díky tomu, že můžu být takovým procesům přítomna rostu a inspiruji se i já.

Tento náhled jsem postupně začala uplatňovat i v pedagogické a lektorské praxi. Zde nabízím z počátku trochu tápajícím studentům zvyklým opakovat a memorovat, možnost učit se zážitkem, nové dovednosti a vědění si doslova osahat, vyzkoušet na vlastní kůži, reflektovat své konání v otevřeném dialogu.

Intenzivní spolupráce s lidmi bez domova mi zase ukázala jak křehká je práce se stereotypy a předsudky a že cesta „nahoru“ je často mnohem pomalejší a náročnější, než cesta „dolů“. Dále to, že klíčovým pro pomoc člověku v náročné situaci je projevený respekt a zachování důstojnosti.

V rámci meditační praxe jsem si uvědomila jak náročná, ale zároveň osvobozující je práce s vlastní myslí. Díky meditaci opakovaně zažívám jaké to je, když přestaneme stát v cestě sami sobě, vyzrajeme sami nad sebou, vlastní zahlcující myslí.

A nakonec Systemický výcvik v supervizi a koučování obrátil mou pozornost od problémů k řešení a dal mi konkrétní nástroje, jak po této cestě kráčet spolu s klienty.

Vždycky jsem chtěla být nejen terapeutem a koučem, ale dobrým terapeutem, dobrým supervizorem a koučem. A podle toho jsem vyhledávala kvalitní zdroje učení, výcviky, kurzy, kterými jsem prošla. Kvalita mé práce je mimo jiné výrazem úcty k člověku a respektu k jeho rozhodnutí na sobě pracovat.

A tak mě tady máte, Ivanu Vonšíkovou, pedagožku, psychoterapeutku, koučku a supervizorku se znalostí prostředí sociální práce.

Ráda Vás doprovodím na cestě k dobrému životu a nebo „jen“ z kruhu ven...